Analýzou dat z rozsáhlé britské databáze UK Biobank, která zahrnuje desetitisíce žen, dospěli k závěru, že optimální počet potomků z hlediska psychické pohody je… dvě. Ani více, ani méně. Dvě děti představují určitou hranici, kdy je možné balancovat mezi rodičovskými povinnostmi a udržením psychické rovnováhy.
Dvě děti jako ideální kompromis
Zjištění studie ukazují, že ženy se dvěma dětmi mají v průměru nižší riziko vzniku závažných psychických potíží (například deprese nebo bipolární poruchy) než ty, které mají tři a více dětí. Ačkoliv se jedná o statistický průměr, je to trend, který vědcům neušel. Proč právě dvě děti?
Jedním z důvodů může být stále přítomná sociální opora (partner, rodiče, přátelé) která u dvou dětí zpravidla ještě funguje. S přibývajícím počtem potomků se však tato síť často rozpadá nebo se přesouvá do pozice pasivního pozorovatele. Čas, pozornost, finance i vlastní energie se tříští, až už nezbývá téměř nic. „Dvě děti jsou u většiny žen spojeny s vyšší spokojeností a menším výskytem duševních poruch,“ uvedli autoři studie.
Když se z hormonálního kolotoče stane psychická zátěž
Nelze opomenout ani biologickou stránku věci. Každé těhotenství znamená nápor na tělo i psychiku – hormonální změny, únava, výkyvy nálad. Pokud žena těhotenství opakuje ve velmi krátkých intervalech, stoupá riziko přetrvávající únavy i propuknutí psychických potíží.
Zajímavé je, že tento efekt nefunguje lineárně – třetí nebo čtvrté dítě už nepřidává „štěstí“, ale spíše přináší další porci zátěže. V jistém smyslu platí: méně je více.
Není to matematika, ale mozaika
Přesto nelze tuto studii chápat jako návod, kolik dětí „by se mělo“ mít. Duševní pohoda závisí na celé řadě dalších faktorů. A to od kvality vztahů přes životní zázemí až po osobní odolnost. A samozřejmě ani dvě děti nejsou zárukou šťastného a vyrovnaného života. Jde spíš o ukazatel možného trendu.
Výzkum se zaměřil na ženy, ale podobné otázky si dnes kladou i muži. Otcové totiž často čelí svému typu mentální zátěže, i když jinak strukturované. I pro ně může být „dvě děti“ zvládnutelná rovnováha mezi rodinným a profesním životem.
A ještě jedna důležitá poznámka na konec: Žádné množství dětí by nikdy nemělo být měřítkem osobní hodnoty. Mnoho lidí žije naplněný a šťastný život bez potomků. Jejich volba je stejně platná jako rozhodnutí stát se rodičem. Štěstí nepochází z dětské postýlky, ale z vnitřní rovnováhy, podpory a autenticity života, který si zvolíme.
