Zazářil před i za kamerou
Robert Redford se zapsal do dějin světové kinematografie jako neodolatelný blonďák s hlubokým pohledem, který však vždy toužil být víc než jen hezkou tváří filmového plátna. První velkou vlnu slávy mu přinesla role ve westernu Butch Cassidy a Sundance Kid, kde po boku Paula Newmana ztělesnil romantiku psanců s šarmem a ironií.
Brzy následovaly další ikonické snímky, včetně oscarového Podrazu nebo politického thrilleru Všichni prezidentovi muži. Redford byl symbolem svobodného, inteligentního herectví, které nesklouzávalo do manýry, ale vždy šlo do hloubky.
V osmdesátých letech přesměroval svou tvůrčí energii i za kameru. Hned jeho režijní debut Obyčejní lidé v roce 1980 získal Oscara za nejlepší film i režii. Následovaly další filmy, které ukázaly Redfordovu schopnost propojovat silné příběhy s jemnou psychologií postav – třeba Zaříkávač koní, Legenda o slavném návratu nebo historický Konspirátor. Jeho filmy byly vždy o lidech, kteří se v tichosti a důstojnosti snaží zůstat věrní svému přesvědčení.
Dal šanci desítkám nezávislých tvůrců, včetně Tarantina
Jedním z jeho nejvýznamnějších přínosů filmu byl vznik Sundance Festivalu v roce 1978. Redford tehdy cítil, že Hollywood potlačuje nové hlasy a originalitu. Tímto založením platformy pro nezávislé tvůrce poskytl zázemí desítkám dnes uznávaných režisérů od Tarantina přes Soderbergha až po Chloé Zhao. Díky jeho vizi se z festivalu v Utahu stal respektovaný inkubátor nezávislé kinematografie.
Redford nebyl jen filmová hvězda, ale i angažovaný občan. Podporoval ekologické iniciativy, bojoval za práva původních obyvatel Ameriky a vyjadřoval se ke společenským tématům. Sám sebe označoval za celoživotního demokrata, ale vždy zdůrazňoval důležitost dialogu a respektu. V roce 2005 navštívil Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech, kde převzal Křišťálový glóbus a vyzdvihl roli umění při společenských proměnách, mimo jiné i v souvislosti se sametovou revolucí.
Svět přišel o velkou osobnost
Ačkoli oznámil konec kariéry už několikrát, naposledy se na plátně objevil v roce 2019. Jeho rozloučení s herectvím bylo důstojné a klidné, stejně jako celý jeho přístup k životu. Redford nebyl herec, který by hledal pozlátko nebo bulvární slávu. Jeho charisma vycházelo z vnitřní elegance, umělecké poctivosti a schopnosti dát lidem něco víc než jen dočasnou zábavu.
Robert Redford zůstane v paměti jako muž, který dokázal přenášet emoce z plátna až do nitra diváků. Jako někdo, kdo nezapomněl, odkud pochází, a kdo se nebál otevřeně mluvit o tom, co ho trápí i těší. Svět filmu přišel o velkou osobnost, ale jeho odkaz bude žít dál v každém nezávislém filmu, který našel svou cestu právě díky jeho odvaze dát prostor jiným.
