Všichni pijeme totéž, ale účinek je jiný
Možná máte v práci kolegu, který si v osm večer dává espresso a usne jako miminko, zatímco vy po kávě odpoledne zíráte do stropu až do tří do rána. Kofein sice působí na centrální nervový systém u všech lidí podobně, ale to, jak rychle ho organismus odbourá, je z velké části dáno genetikou.
Někteří lidé mají totiž vrozenou schopnost odbourat kofein rychleji, jiným koluje v těle klidně ještě deset hodin po posledním doušku. Díky genetickým rozdílům tak na každého působí kofein úplně jinak, a přesně proto neexistuje univerzální „bezpečné“ množství kávy pro všechny.
Energie z kávy? Spíš jen dobře maskovaná únava
Pocit náhlého přívalu energie, který nás často přepadne po šálku silné kávy, není ve skutečnosti žádnou skutečnou vzpruhou pro tělo. Kofein sice navozuje bdělost, ale nedodává tělu energii jako takovou. Funguje jako blokátor receptorů pro adenosin – látku, která v mozku signalizuje únavu.
Tím pádem kofein odkládá pocity ospalosti, ale nezabraňuje únavě samotné. A když účinek odezní, přichází typický „energetický pád“, kdy se tělo dožaduje odpočinku, který mu byl odepřen.
Kofein a hubnutí: Jak je to ve skutečnosti?
V dietním světě je kofein častým tématem. Najdeme ho v řadě doplňků a spalovačů tuků. A skutečně, vědecké studie ukazují, že kofein může na chvíli zrychlit metabolismus nebo podpořit využívání tukových zásob. Účinky jsou ale spíše mírné a přechodné.
Zkrátka, jenom s pomocí kávy nezhubnete. Pokud vám ale poslouží jako zdravější alternativa sladkých nápojů nebo dodá energii k pohybu, může být součástí zdravého životního stylu. Jen to chce mít realistická očekávání a nepřikládat jí magické účinky.
Je kofein škodlivý, nebo ne?
Navzdory tomu, že kofein v přírodě slouží rostlinám jako obranný prostředek proti škůdcům, lidem jeho účinky obvykle neškodí. Samozřejmě pokud se pije s mírou. Běžná denní konzumace nepředstavuje zdravotní riziko a některé studie dokonce naznačují, že dlouhodobé pití kávy může chránit před některými nemocemi, například rakovinou tlustého střeva.
Přesto se vyplatí mít přehled o tom, kolik kofeinu denně přijímáme – ne vždy si totiž uvědomujeme, kolik kofeinu je ve všem, co během dne vypijeme. Nadměrná konzumace může vést k podrážděnosti, úzkostem nebo potížím se spánkem.
Kofein není silná návyková látka
O kofeinu se často mluví jako o návykové látce, ale z vědeckého hlediska to není tak jednoduché. Kofein sice může vyvolat určitou formu závislosti, zejména v podobě každodenní potřeby a mírných abstinenčních příznaků, ale nefunguje jako silné návykové látky typu nikotinu nebo alkoholu.
Neovlivňuje přímo dopaminové receptory, takže nevyvolává euforii ani silnou potřebu další dávky. Spíš si naše tělo a mozek postupně zvyknou na jeho přítomnost a bez něj se cítíme „jinak“. Dobrou zprávou je, že i ti, kdo se rozhodnou kofein omezit, to většinou zvládnou bez větších potíží.
Kofein není kouzelný elixír ani smrtící jed. Je to látka, která s námi žije tisíce let, a pokud ji konzumujeme uvážlivě, může být příjemným a neškodným společníkem. Nečekejme od ní zázraky, ale nebojme se ani jejího vlivu. Stejně jako u mnoha dalších věcí v životě platí – když znáte své tělo, víte, co si můžete dovolit. Ať už pijete espresso kvůli rannímu restartu, nebo si jen vychutnáváte chvíli klidu s hrnkem cappuccina, je to zkrátka o rovnováze. A ta chutná nejlépe.
