Co jsou vlastně noční svítící oblaka?
Na rozdíl od běžných oblak, které se tvoří v troposféře (tedy v „naší“ atmosféře), noční svítící oblaka vznikají až ve výšce kolem 80 kilometrů v mezosféře. A to tam, kde je tlak milionkrát nižší než u země a teplota klesá až k -120 °C. Objevují se jen výjimečně, a to v období kolem slunovratu, kdy se slunce na severní polokouli nikdy nezanoří příliš hluboko pod obzor.
Když slunce „zezdola“ nasvítí ledové krystalky v těchto vysokých vrstvách, rozzáří se proti tmavnoucí obloze jako jemné vějířovité struktury, často s nádechem modři, bílé či perleti. Někdy mohou mít dokonce zlatavý okraj, který je viditelný pouhým okem i z města – pokud je obloha dostatečně čistá.

Jak a kdy svítící oblaka pozorovat?
Období jejich výskytu se pohybuje přibližně od poloviny června do poloviny července. Nejčastěji se objevují mezi 22. hodinou večerní a 2. hodinou ranní, případně znovu kolem svítání. Hledejte je nad severním obzorem, především při jasné a suché obloze, nejlépe mimo městský smog.
Jejich výskyt nelze předpovědět. Některé noci se neukáží vůbec, jiné nabídnou doslova dechberoucí pohled. Právě jejich nepravidelnost z nich dělá tolik očekávaný úkaz mezi astronomy i nadšenci do noční oblohy.
Tajemství jejich původu
Z čeho se vlastně svítící oblaka skládají? Odpověď není úplně jistá. Podle současných teorií jde o prachové částice pokryté ledem, které mohou pocházet z několika zdrojů: z vulkanických erupcí, z horních vrstev atmosféry nebo z kosmického prostoru v podobě mikrometeoritů.
Zajímavostí je, že první zaznamenané pozorování těchto oblak se objevilo až po výbuchu sopky Krakatoa v roce 1883. Právě tato událost možná vytvořila vhodné podmínky – nebo jen přitáhla pozornost k jevu, který do té doby unikal lidským očím.

Proč si je letos nenechat ujít?
Noční svítící oblaka nejsou jen krásným úkazem. Jsou také oknem do proměn klimatu a atmosféry. Vědci je sledují nejen kvůli jejich estetické hodnotě, ale i kvůli informacím, které poskytují o změnách v mezosféře.
Ale hlavně: jsou to mraky, které září ve tmě. Doslova. A to je něco, co žádný jiný meteorologický jev nedokáže nabídnout. Stačí si vybrat klidné místo s výhledem na sever, vzít si deku, termosku s čajem a nechat se unést kouzlem tiché noční záře, která přichází bez varování. A přesto pokaždé uchvátí.