Dětství mezi knihami, vírou a hudbou
Robert Francis Prevost se narodil 14. září 1955 v Chicagu do rodiny s pestrým původem. Jeho otec Louis Marius Prevost měl francouzské a italské předky, zatímco matka Mildred Martínez pocházela ze španělské větve. Společně vychovali tři syny – Louise Martina, Johna Josepha a nejmladšího Roberta. Právě ten se ve čtvrtek 8. května 2025 stal hlavou katolické církve.
Rodina žila na jihu Chicaga v domě zakoupeném po druhé světové válce, ve čtvrti Dolton na 141. ulici. Otec Louis, který během války sloužil v námořnictvu ve Středomoří, později působil jako školský superintendent. Matka Mildred, knihovnice a nadšená farnice, spolu s manželem založila farní knihovnu a aktivně se podílela na chodu kostela.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Rodina byla v komunitě dobře známá – vedli kostelní sbor, organizovali akce a tři synové pravidelně ministrovali. „Byli to takoví ti lidé, bez kterých by farnost nefungovala,“ vzpomínají sousedé.
Přátelé a bývalí sousedé vzpomínají na Roberta Prevosta s úsměvem. „To je neuvěřitelný pocit, že někdo, kdo s námi běhal po hřišti a zpíval v kostele, je teď papež. Možná se teď farnost znovu otevře. A když ne, tak jí aspoň postavíme sochu,“ uvedla pro list Chicago Suntimes Noelle Neis, jeho kamarádka z dětství.
Od altáře v Doltonu do džungle v Peru
Už ve dvaceti letech odjel studovat do Říma a poté se stal členem augustiniánského řádu. V roce 1985 se přestěhoval do Peru, kde žil a pracoval celá desetiletí – jako misionář, učitel i biskup. Právě zde si Robert Francis Prevost získal pověst člověka, který umí naslouchat, spojovat a pomáhat těm nejzranitelnějším.
„Byl charismatický, ale přitom pokorný. Uměl být mezi lidmi, a přitom si zachoval autoritu,“ popisuje ho jeho bývalý spolubratr z řádu.
Papež s chutí na reformy
Papež Lev XIV. se netají tím, že chce navázat na práci svého předchůdce Františka. A to především v otázkách sociální spravedlnosti, péče o životní prostředí a role žen v církvi. Už jako kardinál podporoval otevřenější přístup k požehnání pro páry v „neobvyklých situacích“ a zasazoval se za klimatická opatření i na úrovni samotného Vatikánu.
Jeho volba jména „Lev“ je také symbolická. Odkazuje na papeže Lva XIII., autora slavného dokumentu o právech dělníků. Znamená to, že nový papež si je vědom sociálních výzev dneška a chce na ně reagovat.
První veřejné vystoupení papeže Lva XIV. 8. května 2025 bylo klidné, srdečné a pokorné. Z balkonu baziliky svatého Petra promluvil nejprve italsky, pak španělsky – jako připomínku svého života mezi komunitami v Latinské Americe. Jeho poselství? „Jsem především křesťan. A chci, abychom všichni kráčeli spolu.“ Papež z Chicaga, syn knihovnice a válečného veterána, se tak postavil do čela jedné z největších institucí světa. Co přinese jeho pontifikát? To ukáže čas.
