Po odchodu z Black Sabbath v 70. letech rozjel sólovou kariéru, která mu vynesla další desítky hitů i ocenění. Jeho alba jako Blizzard of Ozz nebo No More Tears se stala milníky. A jeho osobnost – rozporuplná, magnetická a hluboce lidská – z něj udělala jednu z nejvýraznějších postav hudebního světa.
V posledních letech bojoval se zdravotními komplikacemi, včetně Parkinsonovy choroby a následků úrazu páteře. I přes omezení však plánoval návrat na pódia a před pár týdny uspořádal rozlučkový koncert v rodném Birminghamu. Vystoupil zde v symbolickém kruhu přátel, kolegů a fanoušků. A právě tam, na domácím stadionu, se naposledy naplno rozzářila jeho přítomnost.
Jeho poslední koncert, který proběhl 7. července 2025 na stadionu Villa Park v Birminghamu, byl tichým, ale důstojným rozloučením s městem, kde se zrodila legenda. Ozzy vystoupil na speciálně upraveném pódiu, sedící na trůnu, obklopen kolegy a přáteli z hudebního světa. Zazněly skladby napříč celou jeho kariérou – od raných let s Black Sabbath až po sólové balady. Publikum, složené ze všech generací, zpívalo s ním. Byla to oslava života, nikoliv smutku. A jak se ukázalo, byla to i tečka za jednou mimořádnou érou.
Krátce před smrtí navíc stihl představit vlastní nealkoholický nápoj – temně laděnou colu s názvem The Dark One. Symbolicky tak zakončil svůj životní oblouk, od těžkých let závislostí až po nově nalezenou střízlivost a klid. S typickým humorem řekl: „Když už nemůžu pít jako dřív, aspoň ať to má říz.“ Nápoj se stal okamžitě sběratelskou záležitostí – a zároveň silným poselstvím o změně, která je možná v každém věku.
Smrt Ozzyho Osbourna není jen odchodem jedné osobnosti. Je to konec kapitoly. Kapitoly, která definovala hudbu, ovlivnila nespočet hudebníků a nabídla útočiště těm, kteří se cítili nepochopení nebo jiní. Ozzy po sobě zanechává nejen hudební odkaz, ale i vzpomínku na člověka, který se nikdy nebál být sám sebou. A právě tím inspiroval miliony lidí po celém světě.
Odpočívej v pokoji, Ozzy. Děkujeme.
