Proč si nepamatujeme první roky života? Fenomén dětské amnézie zkoumal už Freud

Mozek malého dítěte není dostatečně vyvinutý

Hlavním faktorem, který ovlivňuje naši schopnost pamatovat si události z prvních let života, je vývoj mozku. V této fázi se mozkové struktury, jako je hippocampus, které se podílejí na ukládání vzpomínek, teprve rozvíjejí. Vědecké výzkumy naznačují, že v prvních letech života není mozek dítěte dostatečně vyvinutý, což může bránit právě vytváření trvalých vzpomínek.

Zdroj fotky: Shutterstock

Děti vnímají svět jinak než dospělí

Navíc samotný proces vytváření a ukládání vzpomínek je v raném dětském období poměrně složitý. Děti vnímají svět jinak nežli dospělí a nemají ještě plně rozvinuté schopnosti chápat a interpretovat události kolem sebe. Tato nezralost ovlivňuje způsob, jakým mozky dětí kódují a ukládají informace, což vede k obtížím s pozdějším vybavováním vzpomínek.

Pro uchování vzpomínek je důležitá řeč

Při vytváření a uchovávání si vzpomínek je v neposlední řadě důležitá také role jazyka. Když se děti učí mluvit a sdílet své zážitky, pomáhá jim to lépe organizovat a zakotvit své vzpomínky. Tento proces však může být limitován nedostatečnými jazykovými schopnostmi, které děti v mladém věku ještě nemusí plně ovládat.

Fenomén dětské amnézie tedy spočívá v kombinaci faktorů, jako je nedostatečný vývoj mozku, složitost procesu kódování a ukládání vzpomínek a omezené jazykové schopnosti. Právě proto si na první tři roky svého života pamatujeme stěží nebo dokonce vůbec.

Zdroj: Webmd.com, Eurozpravy.cz, Scientificamerican.com, Nasetema.cz